Eda a Efa zase spolu!!!

Prijizdime s Krosakama do Pictonu. Prochazime mistni zatoky, je krasne pocasi. Jeden vecer popijime dlouho do noci, kolem jedne Krosak hlasi “Hele, prave kolem projela Estima s dvema kajakama na strese, ze by to byl Eda???” – dela si ze me legraci, a netusi, ze je to skutecne Eda. Je tady o 14dni driv, zavody na Severnim ostrove poradatel zrusil.

Prijezdova trasa trajektu do Pictonu - kdyz pocasi preje, je na co se divat.

Porizujeme tady dalsi cast naseho styloveho vybaveni – benzinovy varic starsiho data, ale cely novy a funkcni. Timto ziskavame dvouplotynkovou kuchyni a nase vareni se stava slasti!!!

Zastavujeme u morske zatoky Grassmere, ve ktere je plno malych jezirek k usazovani soli – ta nejvice slana chytaji ruzovou barvu.

Nocleh na pobrezi pod Kaikourou. Ohne z naplaveneho dreva krasne hori, na brehu je ho spousta, je suche jak papir. Rano odsud vidime delfiny – plavou podel pobrezi, vyskakuji, i salta predvedli. Foto nepripojuji - stejne na nem neni moc videt - to se musi zazit.

Eda dotahl na Jizni ostrov i moji lodku – tady jedeme Waiau, cca 10km pekne reky s nadhernou vodou, skalnatymi brehy, slast pro zacatecniky i pokrocile.

Prijizdime do Christchurche – je nedele a mesto zije. Hned jak vysedame z auta mijime venkovni scenu se skupinou artistu. Neskutecne vykony a legrace dohromady.

Putovani s Krosakama

Ahoj Vam vsem! Jsme neustale na ceste – objizdime Jizni ostrov po te ohledne pocasi mirnejsi strane. Potkali jsme se s dvojici Cechu – s Martinou a Martinem, jsou to svetobeznici od Olomouce. Maji take surfy, objizdime spolecne plaze….


Po ceste za nima se zastavujeme u Moeraki Boulders. Jsou to kamenne koule vznikle sopecnou cinnosti, vali se tak na jedne plazi...Nektere jsou rozpadle a uvnitr maji krasnou kremennou strukturu. Kdyby tam nebyly davy turistu, je to nadherne magicke misto....


Martin je vyuceny kuchar, spolu s Martinou jsou neskutecni gurmani. Uci nas pripravovat mussels (slavky). Ochutnala jsem, a byli moc dobre. Obvykle snim jen jednu – dve, tentokrat jsem snedla tri!!!

Martina slavi narozeniny. Chce je mit pekne “po cesku”, delame chlebicky, bouli, sampanske nakladame do ledu. Od nas dostava mimojine i skutecny dort se zapalenymi prskavkami (nasi nam poslali z Cech).

Vsimnete si vzadu toho sampanskeho.... Dokonaly servis na zapomenutem parkoviste uprostred Noveho Zelandu!

Nekonecne prochazky po plazich – v Le Bons Bay se seznamuju s rodinkou, ktera tam lovi rybky. Vlaci site po dne a doufaji, ze bude vecere...Rikali, ze by nas i pozvali, ale pak vytahli jen jednu Flatfish (o ty tady slo) a to jeste podmirovou...

Kemp u francouzskeho pobrezi Le Bons Bay. Tady travime dva dny, cekame na vlny (ktere neprichazi). Kdo ale prisel byl ein Deutscher Artist jmenem Joachim Jacob a hrozne se mu libili nasi kluci. Pozadal je o par foto, zajima se hlavne o bradky (Krosak).....

a chlupata tela (Martin). Ten statecne odolal a nesvlekl se cely (i kdyz na foto to tak nevypada).

Odjizdime z Christchurche na poloostrov Akaroa, kde M+M sehnali praci. Oni stastne pracuji, my objizdime okoli. Tady uprostred kopcu nachazime dilnu nejakeho chlapka, ktery do okoli umistuje svoje sochy. Zde u vetrem oslehaneho stolu.

Pohled na zatoku, u ktere lezi Akaroa - mesto.

Reky jizniho ostrova

Po navratu z jizniho ostrova ozivim nas blog nekolika fotkama z mistnich rek.

Reky jsou tu obecne na jiznim ostrove mene dostupne autem nez v Evrope, tak pokud se chcete dostat k vode musite si bud k ni dojit pesky, letet vrtulnikem a v lepsim pripade dojet autem po kamenite ceste.

Jedna z lepsich cest k rece Styx, asi po hodine pesi chuze po pohodlnem tracku, nejdrive po louce a nasledne mistni bushy se dostanete na nasedaci misto.

Za to na Crooked, vydapa cesta nasledovne, husta bush, bahna po kolena, cesta do kopce z kopce a kdyz dojdete na konec tak Vas pri cekani na zbytek vypravy pokousou mistni musky. Odplatou za hrozny pristup k rece je nadhedny kanon.

Asi nejpohodlnejsi pristup je vrtulnikem, ceny se pohybuji kolem 75 az 150 NZD za osobu podle velikosti skupiny a vzdalenosti kam clovek leti. Tady zrovna prileta Meda na mistni klasiku Arahuru na West Coastu.

Aby jsme si zavzpominali na zimu v Cechach, vyjeli jsme na jednu z ledovcovych rek Fox, ktera vyteka primo z cela ledovce, ze ktereho se uvolnuji male kry se kterymi pak spolecne jedete dolu.

Meda v hlavni pereji na Fox river

Perej "Air Mail" na Kakapotahi, krasny kanon asi se sedmi skoky, ktere se daji tezko prohlizet a je dobre mit na poprve sebou lokalniho znalce. Ostatni skoky z nazvy jako Mail Box, Postmans falls naznacovali dobry den na vode.

Whitcombe je dalsi z mistnich klasik na West Coast, ktera je doopravdy rekou se slusnym prutokem a ne zadnym potokem.

Na zaver naseho vyletu po rekach na jiznim ostorove spolecne s Dejvem a Medou se stavujeme na "Maruia fall", ktereho si uzivame pred cestou trajektem na sever.

Kepler track

V Hokitice se s Edaskem po Vanocich rozchazime – on jede jezdit tezkou vodu (s Medvedem, Kosmikem), ja presedam do auta ke Krosakum a vyrazime po vlastni ose.

Jedeme dal na jih. Zastavujeme v Te Anau, nastupnim meste na Kepler track. Dva dny cekame, nez se pocasi umoudri – Krosak vybaluje svuj prut, casto nahazuje a nikdy nic z te vody netaha…

Vyrazime na cestu – prvni noc kempujeme u jezera. Vecer na sebe natahujeme vse dostupne, radi tam sandflye, mrchy kousave. V noci je veselo – napadaji nas possumove. Krosak z nich bude mit zbytek zajezdu divoke sny (hazi po nem casto kameny…)))

Stoupame dve hodiny sviznym tempem. Dostavame se nad pasmo bushe, v tuto chvili mame jeste pekne vyhledy.

To jsem ja - fascinuji me jejich dokonale chodnicky k horizontum...

Alpska cast trecku – byla by urite moc pekna, kdyby SAKRA!!! porad neprselo, nefunelo a nebyla mlha… Jako Marketa vypadame vsichni – zmokli a zmrzli. Jsem ale nezdolny optimista – me se to moooc libilo (ty vyhledy by nas moc zdrzovali – ten den jsme dle planu meli byt na caste cca 10hod. Ubehli jsme to ale rychleji…).

Muturau hut u nadherneho jezera. Sem se dostaveme po celodennim pochodu bushi podel reky.

Jezero u Shallow Bay campu. Tady spime. Sem, Edo, musime na ty seakajaky!!! Je to tam uplne nadherne, puste, spousta ostrovu...

Navrat do Te Anau. Stastni za pristresek susime (za vytrvaleho deste...).

Tracky s Edaskem

Uz mame neco nachodino – presli jsme Jumbo – Powel track a Angelus Lakes track. Na chate Angelus nachazime zapis v knize od Betky Cejkove (Chocenacka). Svet je maly. Pak fotek prikladam.

Vanoce

Tak zase po dlouhe dobe...Prejeli jsme na Jizni ostrov, ktery je posvetny svym destivym pocasim. Hned zkraje nezklamal… Na trajektu – prejet uzinu mezi ostrovy se vyplaci ve dne a za dobre viditelnosti. My meli jen ten den - citila jsme se spis jak na trajektu do Norska. Vanocni vecirek v Hokitice. Byla nas prevaha Cechu, takze vse bylo v nasi rezii (samozrejme krome pocasi – opet lilo…). Kazdy, kdo rozbalil vanocni darek (Nemec ci Brit, Polak ci Zid) musel rikat “Dekuji, Jezisku”…Moc jim to neslo. Bylo veselo.

Nas kemp. Kolem spousta lodi – vodaci pres den jezdi vodu, Westcoast je rajem pro vodaky.