sobota 28. února 2009

Milford Sound

Po Hollyford Tracku spechame do Milfordu - fotky tohoto mista jsou na vsech letacich lakajicich turisty na Zeland. Ono je to tam krasny, kdyz pocasi preje - a nam zrovna vyjimecne pralo. Cesta samotna je zazitkem - krasny vyhledy, obrovity hory, modry nebe...
Prvni prochazka po pobrezi. Eda, kdyz tu byli s vodakama, videl jen matne obrysy a zbytek mlha a prutrze a vodopady ze vsech okolnich kopcu (coz taky melo svoje kouzlo).

Mitre Peak - nejvice fotografovana hora fjordu. Je vysoky pres 1600m.n.m., pri pohledu z morske urovne skutecne vyska...


Zustavane pres noc a rano kupujeme listek na projizku lodi skrz fjord az na more (snidane k tomu). Pocasi se lehce posmournilo, ale porad neleje.

Vyhledy jsou jedinecny, objizdime kazdou horu, kazdy maly zaliv. Kapitan neustale drzi poucny vyklad.

Taky skodolibne dojizdi az pod samotny vodopad (tady Stirling Fall), ti kteri byli na pridi to schytali...

Musim sem dat tuto fotku - hadejte, co to je. Tak to je, prosim, tucnak. Plaval nam chvili pred lodi, jsem ho nejdriv nazvala kachynkou. Byl rozkosnej, ale zrovna se potopil, usak.

Osazenstvo nasi lodi - jedeme poloprazdni, je to slast. Do Milfordu totiz od rana najizdi busy (s prosklenymi strechami), ktere jsem vali davy turistu (vekovy prumer 50+). Tem jsme se, bohudik, pekne vyhnuli.

Milford zije i rybarstvim. Krasny barvy, v mlze vypustit vybledlou boji si zkuseny rybar v milfordu nedovoli...

A na konec jedna krasna lodka. Tady zivi turismus lode a letadla - maji tu vlastni letadla, nabizi prulety fjordama, horama.

Fjordland - Hollyford valley

Po tydnu cestovani po vychodnim pobrezi jsme diky ne moc priznivemu pocasi znacne vymrzli. Nevesime ale hlavu a jedeme do Fjordlandu - nejdestivejsi casti Noveho Zelandu (cca 250 dni v roce prsi).

Jak rikam - 8m srazek rocne je 8m, a tak se davam do pripravy bocniho destokrytu. Konstrukce musi byt pouze z vybaveni auta (padla, stan.koliky, popruhy) a musi byt rychle instalovatelna...


Ubytovavame se v oblibenem Gunn's kempu, ktery je opravdu vyjimecny a stoji tu jiz od dob stavby tunelu do Milford soundu. Maji tu vlastni muzeum a zachrannou benzinku. Jsme mile prekvapeni - neprsi a predpoved na dalsi dny je dobra.

Vyrazime na cast Hollyford tracku, ktery cloveka dovede podel jezer az na morske pobrezi. Vybirame si jen maly usek treku (4dny), neb neverime pocasi a nechceme platit premrstene penize za odvoz jet boatem z pobrezi zpet na zacatek tracku.


Druhou noc spime na chate na McKerrow ostrove, kam se dostavame po malem brodeni jednoho rameme reky, ktere ma byt vetsinou suche. Jsme tu nastesti v tydnu a nepotkavame tu zadneho lovce. V chate je s nami pouze jedna myska. Kalhoty do ponozek tu strkame po vzoru mistnich - sandflye se dostanou vsude..

Cestou zpet prespavame na Hidden chate a uzivame si ctvrty den azura ve Fjordlandu, coz se me zdalo neuveritelne po me posledni destive navsteve.

pátek 20. února 2009

Cestou na Jiznu tocnu

Projizdime klasickou zelandskou krajinou - same farmy, spousty ovci, krav. Vychodni pobrezi ma tu smulu, ze mu vsechny deste berou hory na zapadu (Westcoast, kde porad prsi...), a tak jsme tu videli ty nejvychytanejsi systemy zavlazovani.Vubec vse je tu o farmareni - navstivili jsme par muzei, ktere trochu pripominaly sklady srotu nasich dedecku (Libecinu myslime)...

Tady je foto toho zachovalejsiho muzea. Same traktory, ctyrkolky, tahace, vozejky... Za jeden den jsme dali celkem 3 takova muzea - v poslednim me uz bral das...

Krasna zastavka - horska vesnice pod Mt.Cookem, 3745m.n.m. Prosli jsme co se dalo - tady jsme nastoupali blize k Mt.Cooku - to je ta hora za zamerovakem (jeste jsme byli porad daleko).

Dalsi den jdeme na track na chatu Mueller hut, ktera lezi mezi ledovcema ve vysce 1810m a z niz ti zdatnejsi podnikaji dalsi vypady do okoli. Tady hledime na ledovec pod nama v udoli.

Mueller hut - nedavno byla opravena, je moc pekna. Vylezli jsme na ni v den, kdy tu ficel vitr, ze to i s Edou lomcovalo. Uvadeli rychlost mezi 40-60km/hod.

Dojizdime na nejjiznejsi misto naseho okruhu - do Bluffu. Je to mestecko veskrze rybarske, jezdi odsud trajekty na Steward Island, ktery ale vypoustime. Pocasi nam nepreje. Po ceste objevujeme "hrbitov vraku" - pri odlivu jsou tu videt trosky lodi.

Stirling point - nejjiznejsi bod, 46stupnu jizni sirky. Blizkost Antarktidy je skutecne citit...