Podzim na Zelande

Prisel podzim v plne parade. Rano vstavame s prvnim sluncem, aby jsme z tech zkracujicich dnu meli co nejvic. Kdyz ale pocasi preje (a my vidime skrze mlhu alespon na par metru), je na co se divat.

Loucime se s Jiznim ostrovem. V Pictonu jsme vyckavali na dobre pocasi, aby jsme mohli vyjet na seakajaky do fjordu Queen Charlotte Soundu, ale nepodarilo se. Za to jsme videli paradne rozbourene more, kdyz jsme se vydali objet ho autem...

Maurske bozstvo - zadni privetivi skritci. Stoji vetsinou tam, kde v minulosti jeden kmen napadl a vyhladil jiny kmen. Jestli se i jedli, nevime...

Na jednom treku prechazime hrebenovou loucku plnou rosnatek. Pochytaly spousty sandflyi - fandime jim.

Podzim na vinicich v Blenheimu

Skoro jako Afrika

Nase vecery - v 6 vecer zalejzame do auta. Tady Eda uz ani neprelezl od volantu dozadu, vytahl jen zpoza sedacky pivo a je mu dobre.

Ja jsem vytahla zpod postele vinko a delam neco ke snedku. Kdyz se nechce varit (venku leje), davame salatove vecere. Neni to spatny...

Ale lepsi je prestat si hrat hrdiny a jet se schovat k Sarce a Kevinovi. Prave tu jsme - toto je Zrzunda, jediny kocour na NZ, ktery slysi na klasicke ci-ci-ci-ci.

Priprava loznice pro hosty - nase "navsteva" se protahne. Sara s Kevinem jsou bajecni hostitele.

Edovy narozeniny - dostal rozsviceny dort a dvojite mojito.

Po praci je vzdy krasne

Po prijemnych trech tydnech prace v balirne jablek, odpocinuti od neustaleho cestovani, vyrazime dal na cesty, spis tedy zpet na severni ostrov.

Toto je prvni faze trideni jablek na pase, vsichni jsou tak zazrani do trideni, ze nezvenou za 12 hodin prace oci od jablek.

Effky pozice byla u jednoho z mnoha takovych to pasu, u kterych se jeste tridi spatna jablka a davaji se do podavanych plat. Ja jsem nasledne plata daval do krabic a rovnal na palety.

Lily z Vanuatu, chteli jsme ji vyfotit pri praci, ale jak videla fotak postavila se do pozoru a zacala se usmivat. Pracovala casto vedle Effky, moc anglicky neumela, ale sranda s ni byla.

Pri velikonocnich trzich jsme si byli poslechnout kapelu z Vanuatu, ladilo jim to fakt paradne. Uprostred stoji nase sefka z prace Valeri. Byla k nam zlata, mela rada Cechy - vykladala, jak byla na mesic v CR v Roznove pod Radhostem - vyslovit jmeno tohoto mesta ji opravdu neslo.

Dabel hrajici na drevenou kostku, jinak se tenhle chlapek nedal popsat. Pomoci drevene tyce, kterou drzi v ruce, ladil potrebny ton a druhou brnkal do rytmu.

Prace v Motuace

Posledni tri tydny jsme usazeni v Motuece,v nejteplejsi sadarske oblasti NZ. Nasli jsme tu praci - bajime jablka v packhousu jednoho sadu, jsme tam malem jedini bili lidi (krome vedeni), ostatni jsou obyvatele ostrova Vanuatu. Je s nima skutecna legrace. Edu uci anglicky... Toto je hlavni linka (pasova vyroba), ta nas zivi...

Nedele je volny den - vyjizdime do okoli. Tu jsme dorazili na Farewell Split, kde je poust. Byl tam desny vitr, zima, skutecny poustni marast...A spousta pisku, docela jsme se vyradili.

Krasny duny a nikde nikdo. Ono to tam skutecne nebylo moc pohostinne.

Tady dalsi kajakovy vylet k Apple Splitu - coz je v oul rozpaly balvan uprostred zatoky.

A jeste jeden vylet - jeste s Krosakama. No comment (odlivy tu prichazi rychle...).